Skromné začátky domácí výroby cukrovinek rodiny Fiedorů lze zařadit do první poloviny 19. století. První z rodu byl Kašpar Melchior Baltasar, který se vyučil soukeníkem a přistěhoval se do Opavy, kde založil soukenickou živnost. Vedle své profese se ovšem se svojí manželkou Amelií věnoval podomní výrobě cukrových oplatků. Byla to právě jeho žena, která byla u zrodu sladkého byznysu, když rodinný kapitál použila na rozšíření výroby. Proto Kašpar mohl nechat soukenického řemesla, ve kterém byla značná konkurence a plně se věnovat pečení oplatek. Začínali skromně, nejdříve oplatky pekli pomocí kleští na otevřeném ohni a prodávali je návštěvníkům kolonády. V rodinné tradici pokračovali i děti zakladatelů Marie a Theodor.

Theodor se v roce 1879 oženil s Marií Wallkovou, která byla stejně jako její tchýně výborným obchodním společníkem svého muže. Chvíli po svatbě zemřel zakladatel Kašpar Fiedor a Theodor se svojí chotí převzali rodinnou firmu. Výrobu oplatek výrazně zefektivnili, když začali péct „továrním způsobem“. Ovšem Theodor o sedm let později, v roce 1887, zemřel a zanechal po sobě nejen rodinnou firmu, ale také tři syny: Oskara, Theodora a Antona, o které se musela jeho žena Marie postarat. Marie prokázala své vynikající organizační schopnosti, když rozšířila podnik o továrnu, kde byla nejdříve spolumajitelkou a později majitelkou celého podniku. Továrna zajištovala celý proces výroby moderními stroji. Marie zemřela v roce 1917. Rodinné podnikání se přesunulo na třetí generaci, konkrétně na syny Oskara a Theodora II.

Výroba pokračovala až po první světové válce v roce 1919. Význam a vliv ženského pohlaví byl značný i v této generaci. Oskar si vzal Christinu Jelínkovou, jež byla dcerou podnikatele v oblasti alkoholických nápojů a majitele cukrárny. Oskar zaznamenával stále větší a větší poptávku, proto nakumuloval značný kapitál k modernizaci podniku. Další změna proběhla v roce 1926, když Oskar přeměnil svojí ryze soukromou a rodinnou firmu na akciovou společnost, která dostala název Theodor Fiedor s.r.o. Rodina si ve společnosti ponechala rozhodující většinu. Bratři Oskar a Theodor II. si rozdělili klíčové funkce, jednatelem firmy se stal Oskar Fiedor, zatímco Theodor byl obchodním ředitelem. Firma měla kolem 500 zaměstnanců. Její výroba putovala do všech koutů Československa i za jeho hranice. Sortiment byl poměrně široký, zahrnoval oplatky, skládanky, měchurkové zboží, neapolitánky, mignonky, máčené a nemáčené tyčinky, perníčky, čajové a dezertní pečivo, keksy, bonbony, čokoládové bonbony.

Hospodářská krize zasáhla i tuto oblast podnikání. Ovšem i přes menší poptávku po výrobcích firma nezkrachovala. Ke značnému utlumení výroby došlo za druhé světové války. Bezprostředně po konci války byla na firmu uvalena nucená správa. Oskar i Theodor II. byli německé národnosti, proto museli odejít z Československa. Rodinný podnik se snažila zachránit Oskarova manželka Christina, která zažádala o rozluku manželství, protože měla československé občanství. To se však nepovedlo, proto byli oba manželé v roce 1946 odsunuti do americké části poválečného Německa. Tím zanikla další významná rodinná firma, která podnikala v potravinářském průmyslu.