MajiteleFirem.cz na Twitteru MajiteleFirem.cz na Facebooku MajiteleFirem.cz na Linkedin

Rodinná ústava: Moderní základ pro rozvoj rodinné firmy – komentáře k vybraným částem (2. část)

25.6.2018 —


V prvním díle tohoto článku jsme se věnovali prvním třem oblastem, kterými by se měla zabývat rodinná firma – hodnotami a vizemi, zapojením členů rodiny a předáváním podílu. V následujícím článku si představíme další tři oblasti.

Jak již jistě víte, jedním z podstatných problémů pro rodinné firmy a jejich vlastníky bývá nedostatečná komunikace a s tím související riziko konfliktů. Proto je vhodné v rámci rodinné ústavy také nastavit alespoň základní pravidla a principy vzájemné komunikace. Toto pak souvisí jednak s hodnotami rodinné firmy a dále se strukturou orgánů, které si daná podnikatelská rodina vytvoří.

V některých větších podnikatelských rodinách roli ochránce zdravé a otevřené komunikace přebírá někdo ze starší generace, přičemž často je zdůrazňována role manželky zakladatele či jednoho ze společníků. Je zdůrazňována pozitivní role žen, a to s ohledem na jejich často lepší emoční inteligenci.

S komunikací souvisí i úvaha nad tím, jak budou případně řešeny konflikty v rámci podnikatelské rodiny. Ideální je jednak naučit členy rodiny, jak se chovat a postupovat v případě většího sporu v rámci rodiny. A zároveň stanovit pravidla pro výběr osoby, která by v případě konfliktu fungovala jako určitý facilitátor.

Cílem je připravit rodinu tak, aby se konflikty, které nastanou, podařilo vyřešit v rámci rodiny (pokud možno za „zavřenými dveřmi“), bez negativního vlivu na rodinnou firmu a zejména s cílem vyhnout se soudnímu sporu, který velmi často nemá žádného vítěze ale spíše jen poražené.

 

Podnikatelská rodina, která roste a počet jejích členů se zvyšuje, potřebuje, podobně jako rostoucí firma, nastavit určitou strukturu – vymezit platformy, které umožní vhodně rozhodovat a řešit otázky týkající se rodinné firmy a podnikatelské rodiny (s čímž opět souvisí téma dobré a zdravé komunikace v rámci rodiny a rodinné firmy – vždyť platí, že některá témata a konflikty se nemají řešit například před zaměstnanci či jinými osobami, které nepatří do rodiny).

V praxi i české už se celkem zabydlel zejména pojem rodinné rady, která má být místem, kde budou vybraní členové podnikatelská rodiny při pravidelných setkáních řešit otázky týkající se rodinné firmy, resp. vztahu rodinné firmy a rodiny. Pro stanovení pravidel pro obsazení tohoto orgánu resp. této platformy je důležité si ujasnit, k čemu má rodinná rada sloužit. Má to být místo pouze pro diskusi? Má to být místo, kde by bylo možno přijmout rozhodnutí, které by pak (alespoň) morálně zavazovala zástupce rodiny v orgánech společnosti?

V případě českých podnikatelských rodin, které jsou stále spíše menší, se jedná o platformu pro pravidelná setkávání, diskusi, výměnu názorů a předávání informací, tak aby se dařilo členy rodiny držet, pokud možno v určité jednotě kolem rodinné firmy. Pro správné fungování rodinné rady je také důležité stanovit si pravidla, jak budou její setkání fungovat a kdo bude za jejich vedení odpovědný.

V případě větších rodin (s desítkami členů) pak nastupuje struktura více orgánů, či platforem. Místem, kde se setkávají všichni dospělí členové podnikatelské rodiny, pak bývá tzv. rodinné shromáždění.

Vedle popisu orgánů podnikatelské rodiny je možné v rodinné ústavě popsat, jaká je základní představa o obsazování orgánů rodinné firmy a jejich fungování ve vztahu k vlastnické rodině.

 

Rodinná ústava by na jednu stranu měla být stabilní dokument, který bude odrážet představy a shodu jejich tvůrců a bude připravena tak, aby mohla být akceptována i dalšími generacemi (vždyť když se to daří o velkých státních celků, proč by to nemohlo být možné i pro malou skupinu osob?), zároveň by však měla být otevřená změnám. Vždyť s ohledem na snad stále zvyšující se rychlost změn zejména v podnikatelské i společenské oblasti si nelze představit, že by se vlastnická rodina mohla připravit o flexibilitu upravit své vnitřní poměry nově s ohledem na aktuální situaci.

Změna rodinné ústavy by tedy měla být možná, ale stejně jako Ústava ČR vyžaduje ke své úpravě kvalifikovanou většinu poslanců a senátorů, tak i změna rodinné ústavy by měla být možná pouze v případě, kdy bude shoda podstatné většiny společníků a „oprávněných“ členů rodiny. Stanovení této většiny a procesu přijetí změny rodinné ústavy pak bude záviset zejména na velikosti konkrétní rodiny a na tom, jak silně budou tvůrci vnímat nutnost závaznosti jimi nastavených pravidel. Je však třeba si uvědomit, že i v případě, kdy zakladatel vytvoří „neměnnou rodinnou ústavu“, kterou ale další generace nebude respektovat, nebude princip neměnnosti garantovat naplnění vůle a představy tvůrců rodinné ústavy.

● ● ●

Ve dříve zveřejněných článcích jsme se postupně snažili představit alespoň stručně koncept rodinné ústavy, tak jak se pomalu začíná objevovat i v praxi českých podnikatelských rodin, a zároveň poskytnout určitý základní návod, jak při tvorbě rodinné ústavy postupovat.

Příprava rodinné ústavy může být pro každou podnikatelskou rodinu příležitostí se zastavit a společně si ujasnit, co je pro členy rodiny důležité, co je spojuje a jak silné je jejich pouto a nadšení pro jimi vlastněnou rodinnou firmu. Jestliže se do tohoto projektu s dalšími členy své rodiny pustíte, věřím, že vám může pomoci si odpovědět na řadu otázek ohledně společné budoucnosti a snad také snížit obavy, které právě ohledně budoucnosti vaší rodiny a rodinné firmy můžete mít.


rodinna-ustava-moderni-zaklad-pro-rozvoj-rodinne-firmy-komentare-k-vybranym-castem-2-cast

Stanislav Servus

Stanislav Servus je zakladatelem portálu majitelefirem.cz a dlouhodobě se věnuje problematice nástupnictví v rodinných firmách, vedení a budování rodinných firem, včetně řešení konfliktů uvnitř společnosti a rodiny. Stanislav je dále advokátem a společníkem advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners, kde se věnuje primárně poradenství v oblasti práva obchodních společností, korporátním i nemovitostním transakcím, přípravě nástupnických plánů i dědickému plánování.