MajiteleFirem.cz na Twitteru MajiteleFirem.cz na Facebooku MajiteleFirem.cz na Linkedin

Farma Děkanovských: Rodinné hospodaření pod horou Blaník

12.9.2016 —


Rodinná soudržnost je jednou z hlavních devíz hospodaření rodiny Děkanovských v malé vesničce Lhota Bubeneč na Podblanicku. Není proto divu, že jim tento přístup ve spojení s mnoha aktivitami, které Děkanovští jak v rámci svého hospodářství, tak i celé obce podnikají, vynesl krásné třetí místo v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku 2015. Nejen proto je jejich příběh dalším příspěvkem do našeho seriálu „Představujeme české rodinné farmy“.

Na provozu farmy, která se zabývá rostlinnou výrobou na téměř třísethektarové výměře a chovem masného skotu, se podílejí skutečně všichni členové rodiny, tedy rodiče se svými dvěma syny i jejich manželky. Hlavní pěstovanou plodinu představují pro zdejší oblast typické brambory, doplňují je obilniny, řepka a mák, část výměry zaujímá množitelský porost jetele nachového. Značnou proměnou prošly v minulosti družstvem využívané hospodářské budovy, farma tak získala jednotný a zcela nezaměnitelný ráz. V plánu mají Děkanovští zřízení vlastní bourárny a prodej masa ze dvora.

Znovu nabytá svoboda

Legendami opředená hora Blaník byla v těžkých chvílích naší historie vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. Svobody a svobodného hospodaření se pětatřicet let poté, co bylo jejich předkům znemožněno, dočkala i rodina Děkanovských z malé vísky Lhota Bubeneč na Vlašimsku, která leží nedaleko tohoto bájného vrchu.

Na statku v oblasti nazývané benešovským Polabím sedlačili od roku 1939 na 15 hektarech půdy prarodiče dnešních mladých hospodářů – bratrů Jiřího a Miroslava Děkanovských. V roce 1957, kdy již nebylo možné déle vzdorovat komunistické zlovůli, vstoupili do družstva, od vystěhování je zachránila petice, kterou na jejich podporu sepsali místní. V té době však již na rodinném statku a přilehlých prostorách družstvo stavělo nové hospodářské budovy, kam směřoval veškerý dobytek od sedláků z okolí. Kromě manželů Děkanovských pracoval v JZD celé roky i jejich syn Jiří, kterému bylo režimem znemožněno studovat, do družstva proto nastoupil již v 16 letech.

Právě on byl společně se svou ženou hlavním iniciátorem myšlenky soukromého hospodaření, kterou začali ve sdružení se dvěma kolegy v roce 1992 realizovat. K 15 vlastním navráceným hektarům si hned v počátku pronajali od jednotlivých vlastníků dalších 140 a zaměřili se i na živočišnou výrobu. Chov prasat a výkrm býků situovali do hospodářských budov bývalého družstva, veškeré podíly zhruba dvacítce osob vyplatili v plné výši během několika let. To však nebyly zdaleka jediné náklady spojené se začátkem hospodaření, o slovo se hlásila také zemědělská technika a nutné rekonstrukce. Bylo třeba vybudovat nový silážní žlab, poté přestavět původní teletník, došlo i na nákup nového kombajnu, který však hospodářům zároveň umožnil poskytování služeb jak u nás, tak v zahraničí.

Tehdy již společně s rodiči aktivně sedlačili oba synové, starší Jiří se do chodu hospodářství zapojil v roce 1994, mladší Miroslav po absolvování Střední zemědělské školy ve Vlašimi o dva roky později, roku 2003 se farma stala čistě rodinnou. Výrazněji se změnilo i její zaměření, ke kterému došlo po přebudování vepřína na zimoviště pro skot, a to v rámci předvstupního evropského programu Sapard.

Budoucí vize – prodej masa ze dvora

Živočišnou výrobu na farmě rodiny Děkanovských tak již dvanáctým rokem reprezentuje chov masného skotu s krmnou základnou na 33 hektarech luk a pastvin. Praktikován je uzavřený obrat stáda, které činí zhruba pětadvacet kříženek plemen d´Aquitaine, piemont, charolais, limousine a býka plemene d´Aquitaine. V plánu má rodina zřízení vlastní bourárny a prodej masa přímo ze dvora.

Většinu z téměř třísethektarové výměry však zaujímá orná půda, jejíž pětinu se rodině podařilo zejména v posledním desetiletí zakoupit. Pěstují na ní brambory, potravinářskou pšenici, sladovnický ječmen, řepku, mák a jetel nachový určený na množení. Velká část produkce většiny plodin, hlavně brambor, sladovnického ječmene a máku míří přímo ke zpracovatelům, kterým se prodává buď ihned v průběhu žní, případně se skladuje mimo farmu. O vystavění haly na uskladnění brambor, pěstovaných na třiceti hektarech půdy, však Děkanovští uvažují a rádi by ji co nejdříve zrealizovali.

Rodinná farma jak má být

Hlavní gró faremních prací již v současnosti leží na bedrech bratrů Jiřího a Miroslava, kteří se vzájemně doplňují. Starší ze sourozenců se věnuje hlavně živočišné výrobě a v rámci rostlinné pak postřikům, mladší Miroslav má kromě administrativy na starosti orbu, podmítání, setí, oba samozřejmě sklizeň, stoprocentně ale funguje vzájemná zastupitelnost. Vypomáhají ještě i rodiče a manželky, zkrátka rodinná farma jak má být.

Otec bratrů Děkanovských je již několik let členem zastupitelstva městyse Křivsoudov, pod nějž víska Lhota Bubeneč spadá. Rodina se v obci dlouhodobě zdarma stará o údržbu zeleně či obecních cest, manželky vypomáhají při organizaci nejrůznějších společenských akcí. Nezastupitelná role sedláků, která byla na našem venkově samozřejmostí po staletí, nabývá opět na významu. Blaničtí rytíři tak mohou v klidu spát, do jejich kraje se vrátila svoboda. A na farmě rodiny Děkanovských v ní pomalu vyrůstá další generace.

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR

 


Šárka Gorgoňová

Šárka Gorgoňová je tiskovou referentkou Asociace soukromého zemědělství ČR.