MajiteleFirem.cz na Twitteru MajiteleFirem.cz na Facebooku MajiteleFirem.cz na Linkedin

Farma rodiny Sotonových: V Trstěnicích se opět daří soukromému hospodaření

12.12.2016 —


V roce 2008 vyhrála rodinná farma Sotonových cenu Rodinná farma roku. I proto jsme se rozhodli Vám přinést její příběh v rámci série článků „Představujeme české rodinné farmy“. Přečtěte si, jaký byl nový začátek soukromého hospodaření v oblasti nejvíce postižené kolektivizací zemědělství.

Obec Trstěnice, která leží ve středu rovnostranného trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří tři známá města – Litomyšl, Polička a Svitavy, byla v době kolektivizace jednou z nejvíce postižených v regionu. Na rozdíl od řady okolních německých vesnic zde totiž historicky žilo české obyvatelstvo a odbojní sedláci, jejichž rody tu hospodařily po staletí, se komunistické zlovůli nechtěli jen tak podřídit. Jedním z rodů, o jehož existenci je v souvislosti se sedlačením zmínka ve starých gruntovních knihách ve Státním oblastním archivu v nedalekém Zámrsku už roku 1566, je rod Sotonů. I proto byl Josef Sotona, potomek perzekvovaných sedláků, jedním z hlavních iniciátorů založení stavovské organizace hájící zájmy soukromých zemědělců v tomto regionu – ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí, a až do loňského roku stál v jejím čele.

Na počátku padesátých let bylo v Trstěnicích 57 statků a zhruba k 80 % z nich patřila stejná výměra jako již v roce 1566. Rod Sotonů hospodařil na 11 usedlostech. Když na základě přípisu ONV Litomyšl z prosince 1952 vypracovala rada MNV Trstěnice seznam vesnických boháčů, objevilo se v něm příjmení Sotona celkem pětkrát. Po letech si tak Josef Sotona mohl přečíst, co soudruzi ve štvavé propagandě vůči sedlákům lživě sepsali o jeho otci a dědečkovi:

Otec: Jaromír Sotona, čp. 102, 24,85 ha …Pochází s kulacké rodiny, ještě dosud zaměstnává na trvalo pracovní sílu. Pracovní síla, která u něho byla za děvečku, byla poslána JSČZ na rekreaci a jmenovaní jí nedali ani kousek buchty, tak již s tohoto je vidět jeho nepřátelský poměr k dělnické třídě. Nyní značně vázne v dodávce mléka…

Dědeček: Josef Sotona, čp. 131, 28,88 ha …Pochází ze staré agrární rodiny, povahy je úlisné a úskočné, na svém selském stavu si mnoho zakládá. Zaměstnával 2 až 4 pracovní síly trvale a 6 až 8 sil přechodně. Za práci těmto lidem mizerně platil a když se u něho čeledín udřel a nemohl ho potřebovat, neposkytl mu ani nejnutnější obživu. Za prvé republiky byl u agrární strany, za okupace u národního souručenství, až do roku 1948 byl u národních socialistů. Jeho poměr k dělnické straně je úplně nepřátelský z důvodu, že se vyjádřil, až přijde doba, že si svoje účty s dělnickou třídou vyrovná. Dodávky plní, pouze vázne v plnění mléka… (Zdroj: SOKa Svitavy se sídlem v Litomyšli)  

První vlna kolektivizace přišla v Trstěnicích roku 1953. Druhá, během níž byl uvězněn otec pana Sotony a maminka vystěhována ze statku se třemi malými dětmi, z nichž nejmladšímu byly čtyři měsíce, do téměř neobyvatelné chalupy ve vsi, proběhla o tři roky později. Socializace vesnice byla dokončena v roce 1958. Skončilo tak několik staletí hospodaření na gruntech, po roce 1989 se k sedlačině z původních 57 vrátily pouze dvě rodiny, jednou z nich jsou Sotonovi.

„Byli jsme s tatínkem první v okrese, kdo začal po revoluci soukromě hospodařit. Jemu v té době bylo již 64 let, ale úplně ožil, byla to pro něho neskutečná satisfakce, vysloveně sršel energií a nadšením. Jako by nám to chtěl Pán Bůh vynahradit, první sklizeň na navrácených 25 hektarech se tak povedla, že jsme mohli hned nakoupit potřebnou techniku. Během prvních tří let se také podařilo několikanásobně navýšit výměru půdy, velkou pomocí byly i Kubátovy dotace, za které jsme mohli postavit novou stáj pro dojnice,“ vzpomíná Josef Sotona.

Jeho otec Jaromír měl možnost účastnit se nového rozkvětu hospodářství a spokojeně ho sledovat dvacet let. Zemřel roku 2011 a dočkal se tak i okamžiku, kdy statek v roce 2006 převzal v rámci generační výměny vnuk Pavel.

Ten dnes, stále za vydatné pomoci otce, ale i dalších členů rodiny hlavně ze strany své manželky, obhospodařuje 250 hektarů z velké části vlastní půdy (70 ha trvalých travních porostů a zbytek orné) a 14,5 hektaru lesa. Sotonovi v každodenní praxi dokazují, že selský rozum předků a jejich metody hospodaření najdou velmi dobré uplatnění i v moderním zemědělství, a to jak v péči o půdu, tak zvířata.

„Vracíme se k tomu, co bylo v minulosti samozřejmé. Rolníci vždy dbali o půdu, která jim dávala obživu, a proto v rostlinné výrobě minimalizujeme vstupy, preferujeme organické hnojení, sázíme stromy, na spásání hůře dostupných ploch využíváme ovce a koně. To samé je naším krédem i v chovu mléčného skotu. Krávy a jalovice paseme od časného jara do podzimu, spíše než na vysokou užitkovost dbáme na pohodu zvířat, telata necháváme u matek delší dobu, aby z nich byli zdraví a silní jedinci,“ vysvětluje pan Sotona.

Na trstěnickém statku je nyní asi 250hlavé stádo českých strak, z toho zhruba stovka krav. Pavel Sotona je členem Chovatelského družstva Impuls, které se zabývá šlechtěním tohoto plemene a k inseminaci, na kterou si udělal před dvěma lety kurz, tak může ve svém chovu využívat i inseminační dávky od býků z nejvýznamnějších populací plemene s kombinovanou užitkovostí jak z České republiky, tak Německa a Rakouska.

Rostlinná produkce farmy je samozřejmě přizpůsobena živočišné výrobě a až na malé výjimky tvoří kompletně krmnou základnu. Kromě kukuřice na siláž a jetelotrávy, vojtěšky a vojtěškotrávy na senáž jsou pěstovány obilniny a luskoviny na výrobu vlastních krmných směsí. Velmi se osvědčila i lupina jako výborný zdroj bílkovin, který dokáže u krav rychle dohnat bílkovinný deficit.

Aktuálně Sotonovi zažádali v jarním kole příjmu žádostí z Programu pro rozvoj venkova o dotaci na technologii krmení skotu a výrobu krmiva. Úspěšnými žadateli byli i v minulých letech, kdy čerpali finanční prostředky na modernizaci technologie dojírny, pastevní areál, klec na odchyt skotu, rozmetadlo a válce Cambridge.

Naopak bez jakýchkoliv dotací realizují hospodáři všechny stavby, které se jim tak zdají jednodušeji proveditelné a také levnější, protože spoustu práce dělají svépomocí. Zcela z vlastních prostředků a bez úvěrů uskutečnili před dvěma lety stavbu nové stáje pro 120 kusů jalovic a hnojiště.

Sotonovi zastávají názor, že provoz farmy by měl být soběstačný a dotace na plochu a další provozní podpory by měly směřovat právě do investic do půdy a vybavení, úvěry odmítají.

Ačkoliv v současnosti dodávají hospodáři denní produkci cca 1 300 litrů mléka prostřednictvím mlékařského odbytového družstva Morava do olešnické mlékárny a kromě nižší výkupní ceny jsou se spoluprací spokojeni, rádi by získali určitou soběstačnost. V plánu proto mají zpracování části faremní produkce na mléčné výrobky a jejich prodej nejlépe přímo ze dvora. „Zákazníci, kteří k nám chodí pro mléko, často poptávají i tvarohy, sýry a máslo, tak věříme, že s odbytem by nemusel být problém. Do zřízení minimlékárny v prostorách farmy se proto pustíme,“ plánuje Pavel Sotona.

Jak vidno, Sotonovi, kteří se mohou pochlubit ziskem třetího místa v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku 2008, neusínají na vavřínech a své hospodářství dále rozvíjejí a vylepšují.

Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR

 


Šárka Gorgoňová

Šárka Gorgoňová je tiskovou referentkou Asociace soukromého zemědělství ČR.