V prvním článku z krátké série o jednom z historicky nejúspěšnějších českých podnikatelů Tomáši Baťovi jsme si krátce shrnuli historii jeho firmy. Firma Baťa by se však nikdy nestala tak úspěšnou, kdyby se její zakladatel nebál do podnikání stále přinášet něco nového. Podívejme se na ty nejdůležitější inovace spojované se jménem Baťa.

Firma Baťa byla založena na konci 19. století a krátce po svém vzniku si prošla finanční krizí. Právě díky Tomáši Baťovi se jí podařilo ustát a rozvinout se v úspěšný podnik. Největšího rozkvětu se firma dočkala až mezi světovými válkami, ale už předtím její zakladatel věděl, že je třeba se inspirovat a sbírat zkušenosti jinde. Pár let po začátku nového století se rozhodl vyjet Tomáš Baťa do Ameriky, kde se nechal dokonce zaměstnat jako dělník, aby viděl, jak to ve velkých amerických podnicích chodí.

Inspirace ze zahraničí

Když přišla v roce 1914 první světová válka, tak se hlavním úkolem firmy stalo tuto válku ustát, což se díky podnikavosti majitele podařilo. Záhy po válce se Baťa vydal do Ameriky znova a nechal se inspirovat nejen výrobními procesy, ale také sociálním přístupem k zaměstnancům. Po vzoru firmy Endicott-Johnson Shoe Company si uvědomil, že zaměstnanci nejsou zaměstnanci pouze v pracovní době, ale že je třeba se o ně postarat i v případě nemoci či jiné nenadálé situace. Rozhodl se proto investovat do pojišťovnictví a dalších odvětví, která neměla s původní ševcovinou nic společného.

Během prvních pár let po konci války se podařilo firmě Baťa expandovat pomalu do celého světa. Cestování a s ním následně spojené rozšiřování svého podnikání považoval Tomáš Baťa za velmi důležité, a to i pro nabírání zkušeností. Díky své zálibě v cestování se rozhodl i pro podporu výstavby letiště v Otrokovicích. Právě letectví se mu stalo roku 1932 osudným.

Samotné inovace

I když firma první světovou válku ustála, nebyla po jejím konci v dobré kondici a na počátku 20. let přišla krize. Tomáš Baťa se však rozhodl nepropouštět své zaměstnance, ale po domluvě s nimi přistoupil na snižování platů. Mít nedobře placenou práci považoval za lepší než nemít práci žádnou. Podobně tak u zákazníků Baťa cítil, že si nemohou dovolit kupovat drahé boty. Rozhodl se proto snížit cenu bot. Řídil se heslem „Boty pro každého“.

Velkým krokem spojeným s expanzí byla reklama. V roce 1920 byla vyčleněna samostatná reklamní a marketingová divize a začala éra slavných „baťovských“ plakátů. Právě baťovské reklamy bývají považovány za počátky české reklamy. Mnoho dnes již běžných reklamních postupů začalo právě u Bati (plakáty, reklamy v tisku, reklamy ve výlohách,…). Ve spojení s reklamou můžeme zmínit i slavné baťovské ceny, které vždy končily číslem „9“ a na zákazníky působily, že jsou nižší, než reálně jsou.

Velkou inspirací pro Tomáše Baťu byly továrny firmy Ford a jejich pásová výroba. Pásová výroba byla ve zlínské firmě spuštěna v roce 1927. Každý zaměstnanec si postupem času prošel více pozicemi na výrobní lince. Každý pár bot byl však společnou prací celé dílny. Díky tzv. dílenské samosprávě vykazovala každá dílna denní počet vyrobených párů bot. Nefungoval-li jeden zaměstnanec na 100 %, projevilo se to na celé dílně. Podobně to má dnes nastavené např. firma Liko-S. Její zaměstnanci jsou placeni podle výnosu jednotlivých divizí.

Tomáš Baťa vždy kladl důraz na roli týmu a to nejen v rámci každé dílny, ale v rámci firmy jako celku. Svým zaměstnancům neříkal „zaměstnanci“, ale „spolupracovníci“. Důkazem důvěry majitele firmy Baťa ke svým zaměstnancům je jistě i zavedení systému podílu na zisku, do kterého byl v rámci firemní banky zapojen každý zaměstnanec.

Tomáš Baťa byl obecně velkým příznivcem moderních technologií. V baťových závodech se časem stala běžnou tekoucí voda či užívání telefonu. O rozšíření telefonních sítí se zasloužil také v širokém okolí.

Součástí firmy Baťa se staly vlastní vzdělávací programy. Sám Tomáš Baťa považoval neustálé vzdělávání za velmi důležité, a jaký může být lepší zaměstnanec než ten, kterého přesně naučíte, co se od něj bude očekávat. Odborná škola sloužila nejprve pouze pro chlapce, ale časem k ní přibyla i škola pro dívky.

Baťův Zlín

Město Zlín a jméno Tomáš Baťa jsou spolu neoddělitelně spjati. Právě díky Tomáši Baťovi je Zlín spojován především s funkcionalistickou architekturou. Ať už v podobě tzv. baťovských domků, výškových budov či slavné pojízdné kanceláře ředitele v podobě výtahu. Sám Tomáš Baťa byl mezi lety 1923 a 1932 starostou města Zlína a na jeho osudu mu velice záleželo. Širší okolí města mu může vděčit mimo jiné za fungující infrastrukturu.

I když se v dnešní době setkává Tomáš Baťa a fungování jeho firmy mnohdy s kritikou, většinou spojenou s přílišným zasahováním do života svých zaměstnanců, která připomínala až příliš uzavřenou společnost s přesně daným řádem, jsou odkazy jeho inovací v českém podnikání dodnes vidět. Již ve své době byl Tomáš Baťa pro podnikatele inspirací a dnes tomu není jinak.